Člověk, Země a astrologie

Narozením se na tuto Zemi, replique rolex vchází člověk do pozemského bytí. Jeho duše, která vstoupila Cheap Rolex Replica do fyzického těla vidí jako plyne jeho život. Tento život je naplněn zážitky vnějšího světa, čili světa, který jej obklopuje. Vnější svět ale nemůže vniknout do jeho duše, zůstává venku. Takto to vnímá běžně člověk v dnešním životě.Uvnitř člověka je život, existuje tam vnitřní svět. Jedinec, který na sobě vnitřně pracuje, uvědomuje si duchovno v sobě, hublot replique které pochází odjinud, nikoli ze Země, na níž žije nyní. Dívá tak na své fyzické tělo, jako na něco vnější. Už jsme mnohokrát slyšeli: "prach jsi breitling replica watches av prach se obrátíš ...", tj. fyzické tělo, které pochází ze Země, jde zpět do ní.Vesmír

Duchovně založený člověk dívá na sebe vnitřně. Uvědomuje si jiné světy, planety a jejich působení na člověka i to, že mezi ním a přírodou je jakási hranice.

Nejvíce se k ní, tedy i k přírodě, přiblíží, až když fyzicky zemře (obrátí se na prach). Odpradávna člověk podvědomě tušil svůj původ i to, že odumřením fyzického těla úplně neumírá. Pozorujeme to i odedávna v umění, hlavně v malbách starých mistrů iv náboženské literatuře. Tam vidíme odraz jiných světů, než je ten, pro nás běžných lidí, fyzický svět, který vnímáme a žijeme. Pokud se pohlížíme na staré obrazy a čteme různé biblické replique breitling navitimer příběhy, staré pohádky, báje a pověsti, uvědomíme si, že se v nich někdy doslova nebo v náznacích ukazuje, že sice tělo umře a zůstane zde na Zemi, ale duše člověka jde dál do kosmu (nebe), následně se za určitý čas vrací zpět.

Děti, hlavně do sedmi let, velmi rady poslouchají klasické báje a pohádky, protože je spojují s jejich pravou domovinou, o níž si něco matně pamatují. Čím mladší dítě, tím si pravděpodobně více vzpomene na to, odkud přišlo. Rodiče však často dítě okřikl, tím zahubí jeho vzpomínky na pravlast.

Dnešní člověk tomu už nevěří, dívá na tyto věci jako na fantastické příběhy a někde v koutku duše si možná přeje, aby taková pohádky byla alespoň zčásti skutečností. Náboženství nám zůstalo, ale nespojuje se často s naším praktickým světem. Kosmos a vnitřní svět zůstává nadále tak pro našince záhadou. Jedinec se zamýšlí nad sebou, jde do svého nitra, ptá si své svědomí, ale neuvědomuje si, že ten vnitřní hlas je hlas toho Nejvyššího, který se takto k němu promlouvá a spojuje se s ním, resp. je s ním stále.

Vraťme se k faktu, že člověk se narodí na Zemi a následně se vrací zpět do Země, a přitom na něj působí ostatní planety.

Příroda a lidské tělo

Milí čtenáři, pokud někdo miluje nadevše jen své fyzické tělo, mohl by říci, že narozením dostane darem fyzické, pozemské tělo, ale pak následnou smrtí ho příroda vlastně zničí. Nechci vést další řádky v tom duchu, abyste snad zanevřeli na přírodu ... To, že nás vlastně příroda ničí, je v podstatě pravda. Musíme mít ale na paměti rozdíl mezi fyzickým tělem člověka a vnějším fyzickým světem, přírodou, která člověka nemůže budovat, může ho jen ničit.To, co dává našemu lidskému, fyzickému tělu podobu od početí, kdy splyne spermie s vajíčkem, až do smrti člověka, musíme hledat někde jinde, mimo našeho, běžným okem viditelného světa.Zmiňované ničení člověka neznamená, že ji člověk nemá mít rád a že ji nepotřebuje. Je to přirozený proces, který pokud ho vnitřně pochopíme, pohneme se mnohem dále dopředu, budeme si více vážit přírodu i svět kolem nás. Příroda

Naše fyzické tělo potřebuje být od narození v symbióze s přírodou. Potřebuje fyzicky růst, i se udržovat a příroda nám plnohodnotně dává, resp. daruje své ingredience, abychom mohli z malinkého človíčka vyrůst na dospělého jedince a vlastně tak žít až do smrti, závislí na potravě z přírody. Při přijímání látek z přírody, postupně i něco vylučujeme, dáváme zpět přírodě. Zemřelém vrátíme celý obsah fyzického těla zpět matce Zemi. Tehdy se člověk (vlastně jeho fyzický organismus), nepodobá sobě samému, ale je podobný vnější přírodě. Z opačného pohledu, pokud během života jíme potravu, kterou jsme získali z přírody zde na Zemi, fyzické tělo rolex replique montre v sobě ničí nejprve to, co přijme, promění a vrací přírodě přes vylučovací orgány. Pokud si představíme někde v lidském těle začátek, kde se látky přijímané z přírody začínají vyvíjet až k tomu, co člověk vylučuje a následně si představíme Zemi - ta se musí někde nějak za dlouhou dobu vracet ke stavu, ve kterém byla kdysi ... V tom se dnes nachází vnitřek lidského fyzického organismu.

Ostatní články

Navigace